Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci poskytuje odborné vysokoškolské vzdělání ve vědách matematických, fyzikálních, chemických, biologických, geografických, geologických a v ekologii. Kromě toho připravuje středoškolské učitele biologie, biologie v ochraně životního prostředí, deskriptivní geometrie, fyziky, geografie, geologie a ochrany životního prostředí, chemie, matematiky a výpočetní techniky.
Přírodovědecká fakulta UP realizuje studijní programy ve struktuře bakalářské, na ně navazující magisterské, a konečně doktorské. Přírodovědná studia na historické olomoucké univerzitě mají dlouhou tradici a jsou spjata se jmény vynikajících vědců, mezi něž patřili například matematik Jakub Kresa, fyzik Jan Marcus Marci z Kronlandu, genetik Gregor Mendel, astronomové Karel Slavíček či Valentin Stansel.
Přírodovědecká fakulta UP zajišťuje akreditované studijní programy a obory v těchto formách studia:
- prezenční (dříve denní)
- kombinované (dříve dálkové)
Prezenční studium
Od akademického roku 2003/2004 se začaly na Přírodovědecké fakultě UP realizovat strukturované studijní programy − bakalářské - navazující magisterské - doktorské (tedy všichni maturanti jsou přijímáni ke studiu bakalářských studijních programů, po jejichž absolvování pak mají možnost pokračovat v navazujících magisterských studijních programech a pak v doktorských studijních programech). Bakalářské studijní programy jsou tříleté a jejich absolventi získají titul „bakalář“. Navazující magisterské studijní programy jsou dvouleté a jejich absolventi získají titul „magistr“. Oba typy studijních programů jsou ukončeny obhajobou písemné bakalářské, resp. diplomové práce a státní zkouškou.
Absolventi bakalářských studijních programů jiných vysokých škol, kteří mají zájem pokračovat v navazujícím magisterském studijním programu na Přírodovědecké fakultě UP v Olomouci, mohou být u většiny studijních oborů k tomuto studiu přijati buď bez přijímací zkoušky (při splnění stanovených podmínek, viz promíjení přijímacích zkoušek), nebo na základě úspěšně vykonané přijímací zkoušky, kterou vykonají v rozsahu naší bakalářské státní zkoušky příslušného oboru.
Nejlepší absolventi magisterských studijních programů mají u většiny oborů možnost pokračovat v doktorském studijním programu na naší fakultě i na jiných vysokých školách v ČR i v zahraničí. Absolventi neučitelských studijních oborů nalézají uplatnění v základním i aplikovaném výzkumu, na vysokých školách, v průmyslové praxi, u soukromých firem a dalších organizací a institucí. Absolventi učitelského magisterského studia, které je koncipováno jako kombinace dvou studijních oborů, získají kvalifikaci středoškolského učitele.
Kombinované studium
Bakalářský studijní program oboru Aplikovaná informatika je tříletý. Studenti navštěvují zhruba pětkrát za semestr organizovanou výuku, která probíhá formou přednášek, seminářů a konzultací v rozsahu patrném z doporučeného studijního plánu. Kromě toho mají studenti možnost individuálních konzultací s garanty jednotlivých předmětů. Konzultace mohou probíhat osobně nebo prostřednictvím elektronické diskuze na dálku. Studenti mají k dispozici studijní literaturu k zapůjčení, studijní texty v elektronické podobě připravované pracovníky katedry, a to včetně distančních vzdělávacích textů připravených podle současných trendů.
Historie fakulty
Přírodovědné obory byly pěstovány již na staré olomoucké univerzitě, založené jezuitským řádem v r. 1573. Ze známějších osobností lze připomenout alespoň jména matematika Jakuba Kresy, astronomů Valentina Stansela a Jana Zimmermanna, fyziků Františka Tesánka a Andrease Baumgartnera, přírodopisců Jana Svatopluka Presla a Jana Nestlera, na univerzitě studoval např. jeden ze zakladatelů spektrální analýzy Jan Marcus Marci z Kronlandu, v letech 1840-1843 studoval v Olomouci i Gregor Mendel.
Samostatná přírodovědecká fakulta v zákonu Prozatímního Národního shromáždění z 21. února 1946 o obnovení olomoucké univerzity neměla místo, údajně z důvodů vysokých finančních nákladů na její zřízení. Zásluhou prvního rektora UP prof. J. L. Fischera a děkanů pedagogické fakulty biologa prof. V. Úlehly a geografa prof. F. Vitáska, byl však na této fakultě zřízen "Ústav matematiky a deskriptivní geometrie, fyziky, chemie, botaniky, zoologie, mineralogie a petrografie, geologie a paleontologie", který se stal zárodkem budoucího systematického studia přírodních věd. Učitelské studium přírodovědných oborů bylo od r. 1948 možné v Olomouci zahájit dvouletým studiem na tzv. bienniu přírodních věd filozofické fakulty, dokončit studia však studenti museli v Praze nebo v Brně.
Vládním nařízením č. 66 ze dne 22. července 1953 byla v Olomouci zřízena Vysoká škola pedagogická s fakultami přírodních věd a společenských věd. Úkolem této školy byla výchova středoškolských učitelů. Den 1. září 1953 je tak možné považovat za vznik samostatné fakulty, na níž byly pěstovány přírodovědné obory. Pro ilustraci na tehdejší fakultě přírodních věd studovalo necelých 500 studentů, působilo zde 5 profesorů, 5 docentů a 17 odborných asistentů a asistentů. Vládním nařízením č. 58 z 18. září 1958 byla Vysoká škola pedagogická sloučena s účinností od 1. září 1958 s Univerzitou Palackého, názvy fakult byly změněny na přírodovědeckou a filozofickou.
Přechod fakulty z Vysoké školy pedagogické do svazku univerzity měl řadu příznivých dopadů na její další rozvoj. Vedle studia učitelství bylo postupně zahajováno na jednotlivých oborech specializované neučitelské studium, což vedlo k profilaci vědecké práce ve studovaných oborech. Fakulta se přestěhovala do větších prostor uvolněných lékařskou fakultou po dokončení teoretických ústavů, přibývalo učitelů, byli přijímáni první vědečtí pracovníci, zvyšoval se počet studentů a zvolna se zlepšovalo vybavení výukových laboratoří i laboratoří pro vědu a výzkum.
Významným podnětem akcelerujícím rozvoj fakulty byl listopad roku 1989. Padly bariéry kádrových stropů, na fakultu postupně přicházejí kvalitní mladí pracovníci, podstatně větší důraz je kladen na vědeckou práci učitelů a studentů, zřetelné zlepšení zaznamenalo i materiální vybavení pracovišť, do výuky pronikají moderní postupy, habilitační a profesorská řízení úspěšně absolvují mladší učitelé.
Na Přírodovědecké fakultě UP studuje nyní v různých formách studia asi 2800 studentů, působí zde na 38 profesorů, 48 docentů, 113 odborných asistentů, 18 asistentů a 81 vědeckých pracovníků. Zřetelný posun směrem k vědeckým a výzkumným aktivitám spolu se snahou získat postavení výzkumné ("research") fakulty je podložen rozsáhlou publikační aktivitou učitelů a vědeckých pracovníků v prestižních mezinárodních časopisech. V rámci fakulty rozvíjí svou činnost dvě společná vědecká pracoviště s ústavy AV ČR (Společná laboratoř optiky PřF UP a Fyzikálního ústavu AV ČR, Laboratoř růstových regulátorů - společné pracoviště s Ústavem experimentální botaniky AV ČR) a Výzkumné centrum optiky.
Dlouhodobým problémem fakulty je její dislokace. Naše pracoviště se nacházejí na šesti různých místech Olomouce. To přináší mnoho komplikací organizačních a neefektivní zvyšování nákladů na běžný provoz. Společně s vedením UP usilujeme o to, aby v krátké době byla zahájena výstavba nové hlavní budovy fakulty na Envelopě. Zde budou soustředěny všechny obory fakulty s výjimkou pracovišť biologických a na ně navazujících biochemie a biofyziky. Biologická pracoviště budou působit v dobudovaném biologickém centru v Olomouci-Holici.
